Další notebook, jež jsem měl možnost si vyzkoušet, nese název MSI GP60 2PE Leopard. Tento model představuje základ z dílny MSi a velmi rychle si získal oblibu zákazníků. Zde se ale podíváme na jeho nejvyšší konfiguraci, jež čítá procesor i7 4700HQ, 8GB RAM, grafickou kartu NVIDIA GeForce 840M a 1TB HDD, to vše v 15,6″ těle. MSi si tuto konfiguraci cení na přibližně 26 tisíc, což je velmi sebevědomá cena. Jdeme zjistit, zda za to stojí.
Obsah balení
Balení všech notebooků od MSi sestává z pevného základu, jež se nemění – několik informačních letáků, příruček k Windows či samotnému notebooku, DVD s drivery a 120W zdroj. To vše je zabaleno do černé krabice s dračím motivem.
Zpracování, vzhled a ovládací prvky
Design je všem znalcům MSI již dobře známý, jelikož se jedná o prakticky totožné tělo, jako u modelů řady GE předchozí generace. Pouze víko displeje doznalo designových změn do jednoduššího, subjektivně líbivějšího stylu.
Řada GP je jediná, jež má celoplastové tělo bez kovových částí. Na funkčnost to ovšem nemá žádný vliv a tělo je i tak dosti pevné. Víko displeje se pod zátěží lehce prohýbá, ale stejně jako u modelu GE se na displeji barevné vlnění neobjeví. Trochu horší je to s pevností v krutu, kdy přenášení otevřeného notebooku v jedné ruce držením pouze za kraj nedoporučuji. To ovšem není žádným překvapením, pořád je to „jenom“ plast.
Klávesnice má opět logo Steelseries a na první pohled je prakticky stejná, jakou známe z ostatní MSI laptopů. Ovšem pevnost její podložky není tak dobrá, v pár místech trochu pružila, čímž ale komfort psaní neutrpěl. V rámci úspor ale přišla o podsvícení.
Normální touchpad namísto módního clickpadu mi udělal velkou radost. Spojení tlačítek do jednoho nevidím jako velký problém, jen je potřeba používat spíše kraje, blíže prostředku se tlačítka tisknou obtížněji. Povrch touchpadu je jemně vroubkovaný, což je dle mého názoru lepší řešení než hladká plocha. Samotný pohyb kurzoru je opět trochu zpomalen, ale dá se na to zvyknout Celkově jej shledávám povedenějším, než clickpad modelu GE.
Použitý displej má technologii TN a rozlišení 1920×1080 pixelů. MSi používá jedny z nejkvalitnějších TN panelů, a proto není třeba zoufat, barvy a pozorovací úhly jsou na dobré úrovni. Rozlišení už je ovšem trochu problém. Na práci a veškerou činnost je vhodnější než pouhé HD, ovšem při hraní her je tomu přesně naopak.
Výkon a provozní vlastnosti
A je to tady, lámání chleba, zda si model GP zaslouží být v herní řadě Gaming či ne. Procesor, zde čtyřjádrový i7 4700HQ, má síly na rozdávání. Ale grafická karta od nVidie, GT840M, patří spíše do nižší třídy. Využívá již nové architektury Maxwell, ovšem má pouze 64bitovou sběrnici, což je na herní grafiku opravdu málo. Proto není překvapením, že výkon v náročnějších hrách chybí. Obzvláště zde je důležité, jak dobře je či není hra optimalizavná a či se zaměřuje více na výkon procesoru nebo grafiky. Testoval jsem na driverech WHQL 340.52 pomocí in-game benchmarku (Metro LL, Bioshock Infinite, GRID Autosport) či pomocí programu FRAPS (BF3, Splinter Cell, Far Cry 3), a to vždy na nativní, Full HD rozlišení. Výsledky v tabulce jsou ve formátu minimální/maximální/průměrné FPS.
|
NÁZEV HRY |
NASTAVENÍ |
DOSAŽENÉ VÝSLEDKY |
|
Battlefield 3 |
Low |
23/55/34 FPS |
|
Bioshock Infinite |
Medium |
15/100/32 FPS |
|
Far Cry 3 |
Low | 29/37/33 FPS |
| GRID Autosport | High |
23/41/32 FPS |
|
Metro Last Light |
Low | 8/49/26 FPS |
|
Sleeping Dogs |
High bez high-res textur |
17/41/30 FPS |
| Splinter Cell: Blacklist |
Low |
24/42/31 FPS |
Jak jde z tabulky výše vidět, u náročnějších her má grafika problém i s nejnižším nastavením detailů a při větší akci na obrazovce přestává být hraní požitkem kvůli neplynulosti. Jedinou další pomocí je snížení rozlišení. Naopak u závodů GRID Autosport či asijské městské akce Sleeping Dogs se grafika držela velmi slušně i na vyšších detailech. Výkon procesoru již známe z předchozích recenzí, tudíž prakticky totožné časy při de/komprimaci nepřekvapí.
|
Typ souboru |
Velikost souboru | Čas dekomprimace |
Čas komprimace |
| Film | 889 Mb | 10 s |
51 s |
|
Písničky |
1,35 Gb | 19 s |
1:12 min |
|
Hra |
8,51 Gb | 3:09 min |
7:27 min |
Jako úložiště pro data zde figuruje plotnový 1 TB harddisk, který se opět se otáčí rychlostí 7200 ot/min. Požadujete-li něco rychlejšího, notebook má ve svých útrobách jednu volnou pozici pro mSATA SSD.
Chlazení veškerých komponent obstarává jeden větráček. Ten se v modelu GP60 nadře hlavně při chlazení procesoru, jelikož grafika nevyzařuje tolik tepla. Nejvyšší mnou dosažená teplota má hodnotu 68°C. Naproti tomu výkonné 4-jádro se za maximálního výkonu zahřálo až na 83°C, a to už je docela vysoká cifra. 
Jak je mým dobrým zvykem, notebook jsem přepastoval a znovu zatížil na maximum. Výsledkem hodinové zátěže benchmarku bylo snížení teploty procesoru na maximálních 80°C, teplota grafiky se snížila o pouhý jeden stupeň. Bohužel nevím, zda kvalita pastování viditelná na obrázku níže je dílem výrobce či některého z dřívějších recenzentů, ale je to hrůza.
Hluk vycházející od chlazení bohužel slyšíte neustále. Ani při nečinnosti se větráček nevypne a jeho svist je v tichém prostředí rušivý. Při hraní her se jeho otáčky zvýší a po překročení hranice 80°C na procesoru se roztočí na maximum s doprovodným zvukem, jež připomíná vzlet tryskového letadla. Celkově je hlučnost stejná, jako u modelu GE60, a to je u méně výkonného modelu škoda.
Na přehlušení chlazení ale dokáží slušně zapracovat reproduktory. Zapomenete-li na basy, hrají hlasitě a čistě, na modely s Dynaudio ale ztrácí. Na sledování seriálu to stačí, pro kvalitnější poslech doporučuji zapojit sluchátka, do kterých jde díky specialitce Audio Boost kvalitnější zvuk.
Nesmíme zapomenout na to, co dělá notebook přenositelným zařízením – výdrž na baterku. Ta bohužel není nijak oslnivá díky menší kapacitě baterky (49 Wh) a žroutovi v podobě procesoru i7. Při práci online se zapnutou Wi-Fi a 50% jasem proto počítejte s výdrží okolo 3 hodin.
Závěr a hodnocení
MSI GP60 2PE je, jak jsem již psal na začátku, nejslabším modelem výrobce. Výbavou tomu odpovídá slabá grafika, jež tento stroj řadí spíše mezi multimediály než herní stroje. Ostatní komponenty ale hrají „herní ligu“ – výkon procesoru je vysoký, 8GB RAM dnes stačí na většinu běžných činností, 1 TB úložiště dává dostatek místa pro všechna data, na které se budete koukat na kvalitním displeji.
Podíváme-li se do ceníku, situace není pro MSi moc růžová. V testované konfiguraci prakticky nemá šanci, jelikož se cenou hodně blíží výkonnější konkurenci, ba dokonce modelu GE60 z vlastní stáje. Ve verzi se slabším procesorem i5 ( se kterým dává celý tento notebook mnohem větší smysl) za přibližně 21 tisíc má velkého konkurenta od Lenova, jež má výkonnější grafiku. Ovšem pozor, v této konfiguraci s notebookem není přibalen operační systém, což dále navýší cenu o 2 tisíce a opět se dostáváme do vod výkonnějších notebooků.
A tak tento notebook, ač jmenován do Gaming řady, je spíše multimediálem.
David "pan_vavra" Vavrečka 